Jak probíhalo mé těhotenství

Vzhledem k naší první špatné zkušenosti s těhotenstvím, jsme se rozhodli, že tentokrát nikomu nic neřekneme až do prvního screeningu a hlavně dokud po něm nebudeme mít jistotu, že je vše v pořádku. Jen moji rodiče o mém těhotenství věděli, protože s nimi bydlíme v jednom domě (sice s oddělenými vchody), ale přesto se nedalo utajit mé časté chození k lékaři a hlavně to, že nechodím do práce a jsem na neschopence. 🙂

Velké odhalení proběhlo až v půlce 4. měsíce na oslavě – kolaudaci našeho baráčku. Dělali jsme velkou rekonstrukci, se kterou byly veliké potíže, takže bylo nutné to pořádně oslavit.

Sezvali jsme celou rodinku a nechali si udělat parádní trička s ultrazvukem a textem, a takto jsme to všem oznámili. Musím říct, že celá rodinka byla nadšená. Ale ne tak, jako my. 🙂

Těhotenství jsem měla celkem klidné a pohodové. Když pominu klasiku, která k tomu prostě nedílně patří. Ze začátku mě trápily opravdu šílené bolesti hlavy – migrény, na které si bohužel v těhotenství nemůžete samozřejmě nic vzít.

Ihned na počátku jsem byla nachlazená. Naštěstí bez teplot, ale bolest v krku, rýma a kašel. Až jsem si říkala, že to miminko snad vykašlu ven. Paní doktorka řekla, že pokud se má udržet, tak se udrží a udržel se, kluk jeden. 🙂

Ještě před prvním screeningem jsme se rozhodli, že absolvuji trisomy test – test z krve na zjištění nemocí miminka a zároveň i na určení pohlaví. Vzhledem k mému věku, jsem totiž měla jít na odběr plodové vody, a to jsem nechtěla ani já ani paní doktorka. No co, že to stálo peníze. Jistota je jistota a test byl, na rozdíl od odběru plodové vody, neinvazivní. Odběr krve neublíží mně ani miminku. Vše dopadlo perfektně a my jsme velmi záhy věděli, že čekáme chlapečka. 🙂

Během celého těhotenství jsme hodně jezdili na výlety do okolí i do zahraničí, ale vždy jen autem. Nechtěli jsme riskovat let letadlem. Auto je přeci jen pohodlnější a jistější. Můžete si zastavit kdy a kde chcete. Takže pro nás jednoznačná volba. 🙂

Co vám o těhotenství moc často neřeknou

Všude se mluví o pozitivech i negativech těhotenství, ale jaká je opravdu realita, to se moc často nedozvíte. Střídání nálad, kdy opravdu každých 10 minut máte jinou, je běžné. Nikdo Vám bohužel neřekne, že s tím nedokážete nic udělat. I když se opravdu snažíte a víte, že nechcete tohle říct, tak s tím nic nedokážete udělat, prostě to z Vás vyletí ani nevíte jak. Nejhorší je, když se Vás manžel zeptá: „Proč to děláš? Proč se tak chováš? Proč jsi tak nepříjemná?“ Na to se nedá nic říct, nevím to, ale prostě to tak je. Nedá se to vysvětlit a asi ani pochopit a chlapi to už vůbec nechápou. Pak se cítíte blbě, ale nedokážete to změnit. Resp. já to neumím, pokud vy ano, jste šťastné a možná Vám i závidím. 🙂

Vždy jsem na to manželovi říkala, že to jsou hormony a že to nemá řešit a on na to odpovídal, že to ví, ale že mě na to musí upozornit, abych to nedělala. Prostě nepochopil, že to vím, ale že s tím nedokáži nic udělat. 🙂

Neduhy v těhotenství

Co mě ještě trápilo? Hodně bolesti zad. Někdy se to opravdu nedalo vydržet. Kamarádka mi poradila, že jí od bolestí pomohla těhotenská jóga. Tak jsem začala chodit a opravdu to zabralo i na mě. Protáhla jsem se, uvolnila a zlepšila dýchání, které je u porodu velmi důležité. Ale věřte, že i když vás to vše naučí, že při samotném porodu, si nevzpomenete. Naštěstí jsou přítomné sestřičky a ty pomohou a ukáží, jak správně dýchat. 😀

Pak jsem si i dopřála těhotenskou thajskou masáž. Bylo to super a vřele doporučuji. Ze začátku jsem se bála, nevěděla jsem, co očekávat a jak to bude probíhat. Při masáži jsem ležela na bocích a na zádech, byla jsem nadšená. 🙂

Dále mě opravdu velmi trápilo pálení žáhy. Začalo to ve druhém trimestru. Na počátku třetího to ustalo, ale koncem 8.měsíce se pálení vrátilo a bohužel ještě ve větší míře. Pomáhaly na to bylinky od jedné kamarádky. JJeště, že ty kámošky mám. 🙂

Po Novém roce jsem opět nastydla a musela jsem se vyležet. Opět, jako na počátku těhotenství, se to obešlo bez teplot. Nicméně tentokrát to trvalo o dost déle. Nějak jsem se z toho nemohla dostat a když už konečně, tak to chytlo Davida. Přečkali jsme to a po dvou týdnech jsme opět byli všichni v pořádku.

Ještě mě hodně trápila únava. Ve třetím trimestru to bylo fakt skoro každý den. Musela jsem si odpoledne zdřímnout. Naštěstí díky tomu, že jsem doma, jsem si to mohla dovolit a mohla jsem si pořádně odpočinout.

3D ultrazvuk

Absolvovali jsme i 3D ultrazvuk. Ze začátku se „malej“ nechtěl otočit tak, abychom viděli pořádně obličejíček. Dělala jsem psí kusy, šla jsem se projít a sníst něco sladkého – na doporučení paní doktorky. Nepomohlo to, tak jsem dělala dřepy a díky tomu se aspoň trošku pootočil a měli jsme aspoň nějaké fotečky. Byl prostě úžasný a roztomilý.

Vyšetření na vyloučení cukrovky 

Glukózového testu jsem se opravdu děsila, a to jen kvůli tomu, že mi všichni říkali, že ten nápoj je příšerný. Přišla jsem k paní doktorce, napíchli mi žílu a zavedli kanylu, aby nemuseli píchat ještě dvakrát. Pravdou je, že nápoj je hnusně sladký. Měl příchuť citron nebo pomeranč, nedokázala jsem to přesně určit. Dal se vypít, obzvláště, když jsem měla dovoleno zapít jej vodou. Rozhodně doporučuji vypít nápoj co nejrychleji, 250 ml se nedá vypít najednou, dala jsem to na třikrát. JPrvní hodinka uběhla velmi rychle. A šlo se znovu na odběr. Ta druhá relativně také. V mezičase jsem šla totiž k paní doktorce do poradny. Probraly jsme moje pálení žáhy, bolavá záda a udělaly jsme rychlý ultrazvuk. Malý se má k světu, srdeční akce je v pořádku a byl otočený hlavičkou dolů. 🙂

Pohyby

Musím říct, že malý se ke konci těhotenství měl čile k světu. Občas předváděl pěkné kotrmelce a boule na bříšku. Někdy jsem se až lekla a až to občas i boleto, no bolelo, spíš to bylo nepříjemné, speciálně, když se trefil do žeber. JAle i tak jsem za to byla vždy moc ráda, věděla jsem, že se tam má dobře. Každý večer jsme s ním mluvili, dokonce i tatínek. Vždy dal ruku na bříško a mluvil na něho. Nebo jsme se ho na něco ptali a Kryštůfek odpovídal kopáním a někdy i mlčením. Když kopnul, byl to pro nás signál souhlasu, když nekopl, byl to nesouhlas. Bylo to vždy velmi vtipné, obzvláště, když jsme se ptali, zda bude hodný, anebo zda bude po mamince či po tatínkovi. 🙂

Nejvtipnější bylo, když jsem cítila, jak malý v bříšku škytá. Když jsem si o tom přečetla, tak jsem tomu nemohla uvěřit. To přeci nemůžu poznat, říkala jsem si. Opak byl pravdou, poznat se to dá. Je to totiž absolutně pravidelný pohyb. Musím říct, že to malému vydrželo i po narození. Pořád velmi často škytá.

Výlety

Můj manžel je tak trošku blázínek. A tak se občas rozhodne, že bychom mohli na výlet. Ale ne na tak ledajaký, spontánní a trošku dál než po okolí. Já jsem plánovací typ. A takhle v sobotu v noci (o půlnoci) se rozhodl, že mě pozve na snídani do Benátek. Ale ne do Benátek nad Jizerou, ale do těch italských. Hodinku jsem hledala argumenty proč nejet, ale nakonec jsme opravdu vyrazili. A bylo to super.

Dva týdny na to jsme měli plánovanou cestu do Paříže. Cesta byla celkem v poklidu, trošku jsem se i vyspala. JSnídali jsem pod Eiffelovou věží, šli jsme i do Louvru. Bylo to naprosto úžasné a skvělé. Po cestě zpět jsme si udělali přestávku v Lucembursku, kde jsme přespali a až ráno jsme vyrazili zpět k domovu.

Těhotenské focení

Absolvovali jsme dvoje těhotenské focení. Jedno v ateliéru, to bylo takové hodně strojené a formální, a proto jsme podruhé oslovili fotografku, se kterou jsme už předtím fotili, a bylo to super. JTentokrát jsme se sešli venku u rozkvetlých keřů a … den před porodem, stihli jsme to jen tak tak. 🙂

 

Máme za sebou několikaletou úspěšnou cestu v oblasti gastronomie a jejího fungování s propojením na personalistiku a mzdy. Proto Vás snadno a rychle naučíme, jak po všech stránkách, efektivně založit případně vést Váš podnik s týmem snů, který Vám pomůže při vytvoření příjemného gastronomického zážitku Vašich hostů. Náš příběh si přečtěte tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.